....a právě mezi miliony hvězd,
tam budu stát.
Na ztemnělé stráni z měst,
z písku, jenž Ti ztéká z koutů očí.
Ty zkrácené chvíle,
v zápatí tmy.
Křičí, když pláčou naše píle,
když pláčem - my!
Ve stínech Tvá znělka JednoDuchá,
jen tak potichu prahne po dotyku,
v duchu v srdci bezduchá,
po styku (křič!)
Jak zastavíme hodinám ruce,
a obkročíme číslice.
Na neurčito
a
na konci tepu srdce,
rozdám až zhasne celá ulice.
Na neurčito,
Tobě!