Mávám z dálky na slova,
co padají,
a padají jako první jarní déšť,
hlavou dolu.
Volám do prázdných lahví znovu
a prsty maluji,
břemena jež se nadají snést,
pluju na voru.
Do nikam...
a možná ještě dál.
Do propastí,
utonout.
S jizvou na rtu
a v duši bláto,
jen cestou říct ti
"Ahoj táto"
Alespoň jednou, výhledově,
teď - v téhle době,
bez hranic, jen dopředu,
si sám sobě bez tebe popřeju.
Do nikam...
a možná ještě dál.
Do propastí,
zapomenout.
Hezké narozeniny, Vojto!
Feelin ́ Bad Blues